Předchozí díly: roky 1982-1985 | pionýrská léta | 1986-1989
Dříve než se podíváme na to, jak se u nás vyvíjel cyklotrial po roce 1989, uděláme si malý výlet do zahraničí. Zmínky o mezinárodní scéně se již v naší Cestě do pravěku mihly. Psali jsme o Evropském poháru 1985 v Řevnicích, mezi řádky zazněla informace o návratu Pepy Dresslera z Mistrovství světa a v popisce fotografie se objevilo jméno Miroslava Pacolda coby prvního Československého mistra světa - pojďme tedy nahlédnout, co se ve světovém cyklotrialu v této době dělo.
Ve světě cyklotrial vznikl samozřejmě o nějaký ten rok dříve, než u nás, jak jste si ostatně mohli přečíst i v jednom z historických okének. Vývoj názvu sportu je stejně zajímavý jako vývoj sportu samotného. Původem je slovo "trial", které nejen v angličtině znamenající "zkouška, test". Trialový sport zkouší schopnosti jezdců. Z trialu na motocyklech (česky "šlapačky") vznikl ve Španělsku trial na kolech. Aby se nová disciplína odlišila, doplnilo se do názvu "kolo", bicicle. Objevují se varianty "bici trial", "cicle trial" i "ciclo trial" a francouzi se svými velocipedy místo bicyklů přišli ještě s "velo trialem". V roce 1982 se v souvislosti s prvním Evropským pohárem objevuje nový název "trialsín". Tato složenina slova "trial" a španělského "sín" - bez vystihuje podstatu sportu. Trial bez motoru, trial bez hluku, trial bez smradu... Tento název se stal ve své grafické podobě jakýmsi prvním logem a používal se až do roku 1992, kdy byla založena BIU - Mezinárodní biketrialová unie (podrobnosti chystáme do únorového vydání Biketrialové revue). Kvůli mezinárodní srozumitelnosti byl španělský název nahrazen novým, vycházejícím z přeci jen rozšířenější angličtiny (i když rodilých mluvčích mají oba jazyky přibližně stejně, angličtina 430 milionů a španělština 400 milionů) a tak se zrodil biketrial.
Od roku 1977 se ve Španělku pořádaly závody na celonárodní úrovni. Nemělo by nás překvapovat, že se tu konalo Mistrovství Katalánska, v bike-cyklo-bici-cicle-trialu figurovaly od začátku španělské království a autonomní oblast Katalánsko samostatně. Jak již bylo uvedeno, v roce 1982 se konal první Evropský pohár - seriál tehdy tří závodů: 27.6.1982 - Sant Fost (Barcelona, ESP), 4.7.1982 Furstenhagen (Göttingen, GER), 10.7.1982 Heywood (Manchester, UK). Druhý ročník v roce 1983 již měl závodů pět: 10.7.1983 Montjuic-Barcelona (ESP), 14.7. Nyons (FRA), 17.7. Emmendingen (GER), 21.7. Bilstein (B) a 24.7. Trentham (UK). Všimněte si, že mezi jednotlivými závody jsou jen tří-čtyř denní intervaly a celý seriál (díky, Google Maps!) znamenal ujet 2300 kilometrů. Náročné cestování ani rychlý sled závodů však jezdce neodradil, ba právě naopak, takže třetí ročník 1984 už zahrnoval sedm závodů: neděle 29.7.1984 Montjuic-Barcelona (ESP), sobota 4.8.1984 Milán (ITA), neděle 5.8. Grenoble (FRA), sobota 11.8. Aflenz (AUT), neděle 12.8. Fürstenhagen (GER), středa 15.8. Bilstein (BEL) a sobota 18.8. Heywood (UK). Schválně uvádím i dny jednotlivých závodů, tak, jak jsou uvedeny na plakátu. Muselo to být neuvěřitelně náročné.
Do Československa tedy Evropský pohár zavítal v roce 1985 na svém čtvrtém ročníku. Opět sedm závodů: 28.7.1985 Berga (ESP), 3.8. Grenoble (FRA), 6.8. Tacento (ITA), 10.8.Aflenz (AUT), 11.8. Emmendingen (GER), 16.8. Řevnice (CZE), 18.8. Bilstein (BEL). Tento ročník byl současně posledním ročníkem Evropského poháru, v následujícím roce byl vystřídán prvním seriálem mistrovství světa.
První mistrovství světa v trialsínu odstartovalo 27.7.1986 v Berga (ESP), následovaly 3.8.1986 Petit Coeur (FRA), 10.8. Verona (ITA), 15.8. Bilstein (BEL) a finálový pátý závod se jel 17.8.1986 v Singen (GER). Celkem se v letech 1986 - 1991 konalo šest ročníků mistrovství světa v trialsínu. Pak přišel rok 1992, v Praze byla založena Biketrial International Union a trialsín byl nahrazen biketrialem - ale to si schováme zase na jindy.
Mezi vítězi Evropských pohárů z let 1982 - 1985 českoslovenští jezdci ještě chybí, ale v soupiskách vítězů mistrovství světa už je najdeme. Prvním našim mistrem světa se v roce 1988 stal Miroslav Pacold v kategorii minime, stříbrný tehdy skončil Jiří Šikl v kategorii benjamin. V roce 1989 obsadil Miroslav Pacold druhé místo v kadetech, Josef Dressler přivezl bronz v kategorii elite a Stanislav Slabý stříbro v minimech. V roce 1990 vyrazila na mistrovství světa ze svobodného Československa silná sestava a medailí přivezli celou řadu: stříbrný Josef Dressler v elitě, zlato Petr Hynčica v juniorech a bronz v téže kategorii Libor Karas, zlato v kadetech Jaroslav Blažek a druhý za ním Miloš Pospíšil, bronz v minimech Martin Jano, stříbro v benjaminech Martin Čučman a těsně za ním bronzový Vlastimil Hynčica a v nově otevřené kategorii femina získala titul mistryně světa Helena Kurandová. Pokud správně počítám, tak to bylo devět medailí, z toho tři tituly mistrů světa!
Ještě o jednu medaili a jeden titul úspěšnější byl poslední ročník "trialsínového" šampionátu v roce 1991. Pepa Dressler v elitě stříbrný za svým letitým rivalem Otem Pi (porazil jej až v roce 1998) a bronzový Libor Karas, v seniorech zlatý Vlastimil Tlašek, v juniorech zlato Miloš Pospíšil a stříbro Martin Šimůnek, v kadetech zlatý Stanislav Slabý a stříbrný Jan Votýpka, v minimech stříbro Martin Čučman, bronz Vlastimil Hynčica, ve feminách opět vítězí Helena Kurandová. Nebyl to náhodný úspěch. Mnozí jezdci a jezdkyně, jejichž jména zde vidíte, figurovali opakovaně na stupních vítězů ještě několik dalších let.
Nebojíte-li se španělštiny (nebojte se, tolik jí tam zase není a je docela snadná), koukněte se na stránky trialsin.es, kde je podrobně zpracovaná celá historie trialsínu z let 1977-1991. Najdete zde na fotkách staré montesy včetně unikátních katalogů, výsledky mezinárodních závodů, plakáty a mnoho dalšího.
Tolik tedy krátká odbočka za hranice. V příštím díle se vrátíme k češtině a podíváme se na začátek devadesátých let u nás.
27.12.2013, RJ