Třetí, závěrečné kolo letošního mistrovství světa probíhá "za humny", v severočeském Tanvaldu. Z Olomouce pouhých 240 kilometrů cesty, takže po Španělsku pohodový kousek cesty - jenže to by museli krajští radní schválit investice do opravy silnic až v listopadu, jak je zvykem, a ne už teď v srpnu. Díky tomu nás cestou čekalo tolik uzavírek a kolon, že jsme cestovali celé dopoledne.
Kemp v Tanvaldské kotlině velká část trialistů zná z Dressler kempů, kdo ne, byl příjemně překvapený. První překvapení je, že ona "kotlina" se nachází na kopci nad městem na úbočí Tanvaldského špičáku. Druhé překvapení je, proč se tu závody konají až letos? Po zkušenostech z ubytování na předchozích kolech mistrovství působil autokemp se svým prvotřídním ubytovacím zázemím jako zjevení. A aby toho nebylo málo, tak přímo v kempu jsou kameny, které vystačily jak na tréninkovou zónu, tak na jednu ze sekcí.
Pátek patřil registraci a slavnostnímu zahájení, o kterém Lukáš Buriánek - ředitel, pořadatel, stavitel sekcí atd - řekl, že to byl asi nejrychlejší zahajovací ceremoniál v historii mistrovství světa. Nástup týmů na pódium, hymny, good luck a rozchod, žádné dlouhé řeči. Škoda, možná by Katalánci také ocenili, kdyby jim starosta dvacet minut česky bez tlumočení četl z papíru květnatý projev jako minule.
Sekce pro sobotní závod, tedy pro poussiny, benjaminy, minimy a girls, byly postaveny v bezprostředním okolí kempu, doslova co by kamenem dohodil. A kamenů je po okolí poházeno bezpočet. Už při prohlídce sekcí bylo jasné, že na jezdce čeká další poměrně lehký závod, stejně jako třeba v Bueu. A že tedy bude potřeba se vyvarovat jakékoliv chybičky, neboť tady se nic neodpustí a kdo udělá chybu, jde z bedny dolů. Obtížnost byla srovnatelná s "běžným" hezkým ježďavým republikovým závodem.
Start byl stanoven na desátou hodinu, to bylo příjemné, protože po ránu bylo asi jedenáct stupňů a i když jezdci patří mezi teplokrevné živočichy, chvíli trvalo, než se rozpohybovali a začali fungovat. Celkem jich dnes startovalo 48. První šli na tratě minimáci, po nich mladší kategorie. Sekcí bylo osm. První vyloženě rozjezdová, kde nebylo moc co řešit a jezdci byli rychle pryč. Druhá v dolíku na louce už ke kamenům přidala i nějakou tu hrabačku, jako předzvěst dalších pěti lesních sekcí. Kdo je zvyklý jen na skoky z kamene na kámen, ten měl problém, protože sypký podklad, lesní hrabanka anebo třeba pekelná kořenová pasáž na sekci 26 vyžadovaly i notnou dávku soustředění.
V kategorii minime startovalo 17 jezdců. Trojice favoritů Grillon, Hlavatý a Lladó byla pod velkým psychickým tlakem, jediná chyba znamenala ztrátu šance na vítězství. S trochou nadsázky (ale opravdu jen trochou) lze říct, že celý závod v této kategorii byl o dvou kamenech a jedněch kořenech - ostatní místa byla pro zkušené jezdce poměrně bez obtíží. Tato tři místa někteří jeli na jistotu se šlápnutím, kdo ale chtěl vyhrát, musel zariskovat. Louis Grillon to zvládl bez chyby a celý závod absolvoval s nulou bodů. Samo Hlavatý hloupě šlápl v poslední sekci prvního kola, nečekanou šanci ale dostal, když si jeho soupeř Domenic Llado v úvodu druhého kola při nájezdu na skok příliš najel a skončil v bílé brance - a dostal pětku. Samovi ale bohužel nevyšel výskok v sekci 27 a oba dojeli s 6 body. Tentokrát ale čas byl na jeho straně, tři minuty rozhodly v jeho prospěch a skončil druhý. Na čtvrtém místě k veliké radosti Lukáš Janka, který jel naprosto v pohodě a bez chyb - to, jak výborně jede, mi začalo docházet, když jsme byli už na páté sekci a na kartě stále samé nuly. Skvělý výsledek, blahopřeji!
Za nuly se jelo i v benjaminech. Suverén kategorie je Adam Morewood, stejně jako Louis udržel koncentraci a zvládl celý závod za nula bodů. Výtečně si po prvním kole stál Tomáš Vepřek, s jediným bodem se dělil o druhé místo s Alanem Rovirou. Druhé kolo ale bohužel pořadím zamíchalo. Rovira, Morewood a Masuda je zajeli za nuly, na Tomáše na předposlední sekci vyšla natržená páska, kterou přetrhl a rázem bylo vše jinak. Se sedmi body skončil pátý, pro útěchu ale nutno říct, že by bez té koule stejně byl čtvrtý na čas. Druhý Rovira, třetí Masuda, čtvrtý Crescenzi.
V poussinech už jsme po zkušenostech ze dvou závodů tak nějak předpokládali, že vyhraje Jordi Lestang z Andorry, a nezmýlili jsme - i on s nulou bodů, stejně jako vítězi předchozích kategorií. Na druhém místě neuvěřitelně zajel Kuba Mudrák ze Slovenska a třetí Joshua McParland z Anglie. Kategorie elite femine byla obsazena pouze dvěma závodnicemi, což je možné na základě vyjímky schválené před MS vedením BIU a zatímco Erika Hlavatá skončila stříbrná, Gemma Abantová byla zlatá. Více závodnic bylo v kategorii girls. Bětce Pečínkové dle očekávání nedělaly sekce problémy a se třemi body suverénně zvítězila před Denisou Pecháčkovou a Eliškou Hříbkovou. Jediná zahraniční závodnice, Flora Tournier z Francie, skončila čtvrtá neboli poslední.
Kompletní výsledky najdete ve fotogalerii spolu s pár záběry ze závodu - opět je na nich především Lukáš, tak se s tím smiřte. A děkuji všem členům jeho početného doprovodu za pohodový závod, myslím, že i to byl jeden z důvodů jeho úspěchu. Díky.
23.8.2014, RJ