Jarní soustředění pořádané olomouckým klubem proběhlo ve dnech 25.-28. dubna v Ochoze u Konice. Na rozdíl od loňské premiéry, která se konala ve Velké Bystřici, jsme tentokrát využili nabídku ubytování na turistické základně Domu dětí a mládeže v Ochoze na kraji Rakoveckého údolí. Okolní terény se dají přirovnat - pro ty z vás, kdo už něco pamatují - k lokalitě Mlýnky u Strážnice, kde se před pár lety jezdívaly závody. Jinými slovy: žádné kamení a skály, "pouze" hrabačky, kořeny, pařezy. Zpočátku jsme měli obavy, že se starší jezdci budou na soustředění po jezdecké stránce nudit a terén pro ně bude příliš snadný, ale báli jsme se zbytečně. Přírodní překážky doplnila hromada palet a umělých překážek, které jsme vyskládali na louku před základnou a kde kluci (a holky) jezdili ve volném čase mezi organizovanými tréninky a v poledním (ne)klidu.
Celkem přijelo 23 jezdců z celé Moravy - vezmeme-li to podle sportovních center, tak byla zastoupena SC Olomouc, Kyjov, Hodonín, Brno, Blansko a Hamry. Jezdců tedy bylo o 5 více než vloni a to i přes termínovou kolizi s výjezdním tréninkem hamerského klubu na Sionu (bohužel, volných víkendů před sezonou je málo a obě akce se nám tak sešly). Role hlavních trenérů se ujali Luděk Valenta, Pavel Kůřil a Tadeáš Kříž. V kuchyni šéfovala Martina Valentová se svým dámským týmem a právě ony mají největší zásluhu na úspěšném průběhu celé akce.
Trénovat se začalo hned po čtvrtečním obědě, tréninkové skupiny po cca 6-7 lidech se ukázaly ideálně veliké. Předávání zkušeností neprobíhalo jen mezi jezdci, ale i mezi trenéry. Rychle jsme vzali za svou Pavlovu techniku "trenérského proutku", takže brzy byli všichni trenéři i pomocní trenéři vybaveni různě velkými klacky a vypadali spíše jako pasáčci hus. Hláška "trenére, dnes to bylo dobrý, dnes jste nás ani netloukl" zlidověla. Ale on takový prut poslouží i jinak, lze s ním ukazovat cestu, odhánět vlkodlaky (Bellinka) a podobně... Večerní táborák, zatmění měsíce a jihomoravské zemědělské produkty již probíhaly bez malých jezdců.
V podobném duchu probíhal i pátek a sobota. To, že se trénuje i v okolí potoka, dokazovaly neustále přibývající mokré boty, sušící se na plotě kolem základny. Kuchařky bez ustání pracovaly na zdokonalení služeb, takže už nebylo nutné si pro svačiny chodit, ale přivezly je na skládačce až do lesa jezdcům přímo pod nos. Všude se zkrátka šířila všeobecně přátelská atmosféra, dokonce i Bella vzala na milost Kubu Audyho a jeho trička. V sobotu v podvečer jsme vyrazili na bazén do Bohuňovic, není sice nejblíž, ale má tobogan, je sympaticky nevelký a děti se v něm nemají kam ztratit - na rozdíl od klíčků od šatny, ale i to se nakonec nějak vyřešilo a kluci nemuseli jet zpátky jen v plavkách.
Nedělní ráno přineslo výrazné ochlazení a začala být vidět únava z tolika dnů na kole. Dopolední trénink byl zakončený vyjížďkou podél potoka, kdy vzaly za své poslední suché boty a tak nezbylo nic jiného, než se naobědvat, sbalit, uklidit základnu a vyrazit domů.
Největší pokroky jsou vždy vidět u nejmladších jezdců, ale doufáme, že i těm starším soustředění něco přineslo. Však uvidíme v sobotu v Brně.
29. 4. 2013, RJ