Dnes ráno začalo astronomické jaro, ale poslední kolo Zimního poháru se jelo už v sobotu, takže jsme to ještě stihli - i když zima panovala v sobotu opravdu jen ta astronomická, jinak počasí jakoby dohánělo, co při minulých dvou závodech zanedbalo. Slunce vyhnalo rtuť v teploměrech ke dvacítce (samozřejmě plus dvacítce, ne mínus jako minule), nejvhodnějším oděvem bylo triko s krátkým a sluneční brýle se také hodily. Ale pozor, stále mluvíme o počasí venku, uvnitř haly byla stejná zima jako minule :-) Věčná škoda, že jsme my, organizátoři, nebyli odvážnější a nepostavili alespoň jednu sekci venku na sluníčku.
Takže všechny čtyři sekce byly pěkně uvnitř, po zkušenosti z minula se alespoň nekřížily vzájemně
startovací zóny. Po dvou víkendových brigádách přibyly nové překážky z chmelových tyčí, ale
samozřejmě nemohly chybět ani naše rozviklané cívky a palety spíše už jen silou vůle udržující pevné skupenství.
Tentokrát se podařilo postavit rovnou i červenou trať, takže odpadla nutnost přestavby mezi dopoledním
a odpoledním závodem.
Přijemně překvapila silná účast v dopoledním závodě - čtyřicet jezdců. Nejvíc přihlášených, dvanáct, bylo na bílé trati, kde se namíchali poussini a begineři C. A i v čerstvě zveřejněné startovní listině Přeboru České republiky 2012 je v poussinech deset jezdců, takže je naděje, že jezdecká základna nevyhyne. Velký počet závodníků a pouhé čtyři sekce s sebou bohužel nesly i dlouhé fronty a celý závod se dostal do časového skluzu, nicméně o tři čtvrtě na dvě bylo dojeto. Mezitím, co byly zpracovávány výsledky, využila většina přítomných možnosti exkurze do fortové pevnosti. Ono není špatné si občas připomenout, že dříve měli lidé trochu jiné starosti, víc si pak vážíme toho, že můžeme za vážný problém považovat třeba vysokou cenu vajec...
Vyhlášení výsledků proběhlo dvojí - jednak sobotního závodu, jednak celého třídílného seriálu. Pořadí jezdců
si můžete přečíst v sekci výsledky. Žádná velká překvapení mezi jmény na stupních
vítězů se nekonala: slovenští jezdci vyhráli, co se dalo a jen sem tam mezi sebe pustili závodníky z Čech a Moravy.
Při přebírání věnců vítězů Zimního poháru jsme pak měli několikrát možnost prohlédnout si krásné nové dresy hamerského
klubu - vlastně vůbec nevím, proč hameráci ty vlastnoručně vité věnce vezli do Olomouce, když si jich pak zase půlku
odvezli domů.
Odpolední část závodu začala díky výše zmíněným potížím s harmonogramem s hodinovým zpožděním. Nastoupilo do ní pouhých patnáct jezdců na červených a modrých tratích, takže tentokrát šlo všechno svižně a skluz se podařilo trochu dohnat. Škoda, že nezůstalo více diváků, rozhodně bylo na co koukat - třeba na lehkou jízdu Vojty Křivy nebo na "hamerský harém", doprovázející a chytající Kamilu s Májou na seskocích přeci jen v modré trati vyšších, než holky běžně jezdí. A samozřejmě výkon Matěje Popelky, který si dopoledne cvičně zajel modré tratě mimo soutěž a přesto mu zbylo dost sil na odpoledne, aby porazil kluky starší a zkušenější. Radost z pěkného závodu nezkazilo ani to, že došlo jídlo v bufetu. Předáním posledních medailí, diplomů a věnců byl Zimní pohár 2012 definitivně ukončen.
Pro olomoucký klub byl sobotní závod částečně ve znamení neúčastí. Kuba Valenta, který stále nechává doléčit kotník, namožený na lednové předváděčce, se ujal role fotografa a kameramana - první dávka fotek je na Rajčeti. Tomáš Vepřek nejel kvůli naštíplé kosti v nártu a absence ve finálovém závodě jej připravila o body a věnec. Lukáš Janka v předposlední dopolední sekci utrhl řetěz (a jak jsme zjistili v pondělí, zlomil při tom i rám), narazil si co mohl a nenastoupil odpoledne do hobbíků, čímž se připravil o jisté vítězství v této kategorii a přenechal je Máje Křivové - můžeme se jen ptát, co mu za to Marie slíbila... :-)
Na závěr bych chtěl poděkovat těm, kdo se na závodech Zimního poháru podíleli: v prvé řadě lidem z hamerského klubu, kvůli kterým jsme nemohli už z organizace vycouvat, dále těm členům našeho, kdo obětovali volný čas a pohodlí na přípravu sekcí, všem rozhodčím, kteří nám pomohli oba závody odpískat jen tak, za úsměv, jednatelce firmy Smětal, s.r.o. paní Martině Smětalové, která nám poskytla zimní útočiště a pustila nás do pevnosti, a pak samozřejmě vám, kdo jste přijeli a nenechali naše úsilí padnout zbytečně. Třeba se k nám příští zimu přidá někdo další.
20.3.2012, RJ