Město Březová je zkušeným pořadatelem, mistrovství světa se zde letos konalo už pošesté a bylo poznat, že místní organizátoři ví, jak na to. Kemp pro jezdce byl vybudován přímo v centru města mezi školou a multifunkčním centrem s restaurací, které poskytly potřebné zázemí ubytovaným. Na první sekce a tréninkovou zónu to bylo pěšky deset minut stejně jako na fotbalový stadion, kam byl situován start, cíl a registrace. Snad jediná výtka míří k nelogickému termínu registrace účastníků v pátek do patnácti hodin - a to i pro nedělní závod! Technická přejímka byla naštěstí přesunuta z původního času do 9:00 na "půl hodiny před startem", takže se jezdci mohli v klidu vyspat a nasnídat. Bez výhrad je naopak počasí - zatímco sever republiky a Moravu trápil tři dny trvalý déšť, na Březové bylo sice chladno a větrno, ale sucho. Centrum dění bylo na fotbalovém stadionu, kde kromě startu a bohatého občerstvení probíhaly i večerní koncerty a doprovodný program.
Jako rozehřátí před samotnými závody zařadili pořadatelé na pátek soutěž ve skoku do výšky. Zatímco odvážlivci z malých kategorií skončili na nějakých čtyřiceti centimetrech, starší borci se na výškách kolem osmdesáti centimetrů začali teprve dostávat do tempa. Po překročení metru ale už začaly postupně řady soutěžících řídnout, na 115cm se dostala jen trojice jezdců. Bouřlivou diváckou atmosféru zdatně přiživoval David Čep za mikrofonem. Na 120cm skončil Yann Fernandez, ve hře zůstali Björn Levin a Ben Savage, kteří dali oba bez problémů na první pokus 125cm. Na výšce 127cm už ale Levin vypadl a Savage se tak stal vítězem vypsané prémie 3000 korun. Přesto pokračoval ve skocích až do 138cm, čímž si o 3cm vylepšil svůj osobní rekord. Na světový mu ale stále 7cm chybělo. Pojďme ale od atletiky zpátky k biketrialu.
Kdo zná Březovou, pro toho tratě nebyly velkým překvapením. Polovina byla postavena v trialovém areálu "Na Výsluní", polovina na známých místech nahoře na kopci nad místní vodárnou, takže jsme si všichni pořádně protáhli nohy. Nově vybudovány byly dvě umělé sekce z betonových rour ve svahu na fotbalovém stadionu, hned za startem, které byly pěkně na očích, a jedna kládová o kousek výše.
Při registraci jezdi vyplňovali krátké dotazníky o tom, jak dlouho jezdí, jakých úspěchů dosáhli a jaké mají další zájmy. Při startu jsme se tak dozvídali různé pikanterie :-) Sobotní závod odstartoval v deset hodin, jezdci nastupovali po dvou minutách. Bohužel na první sekci se okamžitě vytvořila obrovská fronta na téměř třičtvrtě hodiny, pak se ale "peloton" roztáhl a fronty byly do pěti jezdců - až zase do začátku druhého kola, kdy se všichni shlukli prozměnu u sekce číslo dvě. Vynucená půlhodina na odpočinek a svačinu ale v tomto případě přišla vhod. Pojďme ale k jednotlivým kategoriím.
V poussinech za Českou republiku jeli Petr Mokrý a Kryštof Hanzal. Kluci už na ME ukázali, že se s nimi musí počitat a i přes silnou konkurenci dokázal Péťa s 18 tb vybojovat páté místo. Kryštof měl o jediný bod víc, což jej ale posunulo "až" na sedmé místo. Vyhrál Adam Morewood (UK, 0 tb), za ním Ujikawa (JAP, 2 tb) a Masuda (JAP, 6 tb). Morewood si zaslouží respekt, protože kdo někdy viděl japonské poussiny v akci, ten ví, že není vůbec snadné je porazit. Kdo je neviděl, ať si pustí film Bora-bora o letcích kamikadze a bude v obraze.
Mistrovství Evropy také naznačilo, jak bude vypadat letošní "svět" v kategorii minime. Andrea Riva musí být velmi zklamaný, když po výborně zajetém závodě s pouhými třemi trestnými body skončil až čtvrtý! Ale tak to letos je: mezi prvními osmi jezdci jsou jednobodové rozdíly, vyhrává se na nuly a jediná pětka znamená propad kamsi do druhé desítky. Pozici favoritů si ale od ME drží Lotyši (Latvia) Arvis Dermaks a Valters Smiltans. Tentokrát brali první (Dermaks, 1 tb) a třetí (Smiltans, 2tb) příčku, mezi sebe pustili španěla Garciu (2 tb, na nuly). Nejlepší z našich Matěj Popelka šestý s 5tb, osmý Ondra Šenk (11 tb). Filip Klouček sedmnáctý a Marek Hlávka osmnáctý.
"Nebudu vůbec používat brzdy, to bych akorát hodil hubu", prohlásil poussin Péťa Mokrý při obhlídce sekce 27. Škoda, že si to nevzali k srdci naši benjamini na sousední sekci 26, kde nerozdýchali úvodní sjezd po šikmé kamenné plotně, skoro všichni brzdili a rozbili si... ne, nakonec to byly jen nějaké oděrky, naražená kolena a značně pošramocená psychika. Na ostatních sekcích naštěstí psychické bloky neměli, ale i tak se na každé našlo nějaké problémové místo a tak to bez pětek tentokrát nevyšlo. Michal Pavlík celkem 25 tb a sedmé místo, Lukáš Janka devátý s 35 tb, Kryštof Málek desátý, ostatní kluci až na konci tabulky. Naopak na začátku tabulky první Ryoga Tsuchiya (JAP, 0 tb), druhý Yuga Ujikawa (JAP, 1 tb) a třetí Španěl Arturo Richart (9 tb).
Kategorie femine měla vítězky dané předem - sestry Abantovy (CAT), šlo jen o to, která z dvojčat bude první a která druhá. Obě zajely za nula trestných bodů, první místo brala na čas Gema, druhá Mirea. Třetí místo s devíti body Kristýna Sýkorová (SK), čtvrtá příčka zbyla na Máju Křivovou (14 tb). S obrovským odstupem za ní Martina Očadlíková (55 tb). Jasně se tu ukazuje to, že pokud mají mít české feminy světovou úroveň, nesmí se stavět domácí oranžové tratě jako mírně ztížené bíle, ale jako mírně zlehčené zelené nebo dokonce modré. Mája Křivová je jezdkyně, která je schopná světových výsledků dosáhnout - ale musela by mít možnost jezdit na domácích závodech na tratích, které jí umožní se na ně připravit. Je smutné, že komise ani přes písemnou žádost nedovolila z nepochopitelných důvodů Máje pro letošní sezónu start v kategorii Benjamin. Snad příští sezónu?
Za co je ale naopak potřeba komisi pochválit je to, že domluvila zkušeného kameramana, který celou sobotu sledoval české jezdce a točil je v sekcích i ve frontách. Z natočeného materiálu by mělo vzniknout DVD, které - doufejme - bude dáno k dispozici jezdcům i klubům, protože pokud chceme přilákat k tomuto sportu nové zájemce z řad dětí a mládeže, je potřeba ukazovat právě mládežnické kategorie, alespoň na DVD, když Česká televize o ně zájem nemá.
První den soutěže ukončilo slavnostní zahájení, obvyklý paradox malých sekcí, kdy se zahajuje až po závodě :-) Tradiční průvod delegací jednotlivých států provedla skupina mažoretek spolu s dechovou kapelou Březováček skrz město až na fotbalový stadion s obrovským nápisem "MS 2011" přes celý trávník. Státní a evropskou hymnu zahrála dechovka naživo, národní hymny už ale byly z reproduktorů - jen Švédi při té své vypadali, že něco není tak úplně v pořádku, ale podle Googlu to švédská hymna byla,tak těžko soudit. Předseda BIU Hiramo pronesl úvodní řeč v češtině, což přítomní ocenili potleskem, na oplátku se mu dostalo blahopřání k narozeninám, které právě v těchto dnech slaví. Nebyly to ale jediné narozeniny, ke kterým se přálo - dvacet let od svého založení slaví i samotná Biketrial International Union (BIU), pohár a gratulaci k tomuto výročí převzal její zakladatel pan Dressler starší. A ještě k jednomu předávání došlo - pánové z EBU předali šek s výtěžkem sbírky na pomoc Japonsku zástupci japonské biketrialové federace panu Teraiovi. Tím oficiality skončily a následovaly už "jen" hudba, mažoretky, kocerty a po setmění mohutný ohňostroj.
Nedělní hlavní závod pouze telegraficky. Na elitu, juniory a seniory čekala dvě kola po jedenácti náročných sekcích a to vše v limitu šesti hodin. Připočtete-li si březováckou "dvanáctou sekci", tedy výšlap nahoru na kopec, není se co divit, že závod stál jezdce opravdu hodně sil a křeče ve svalech nebyly výjimkou. V elitě zvítězil favorizovaný Dani Comas (CAT), na druhém místě Kazuki Terai (JAP) a třetí Ben Savage (UK). Vašek Kolář obsadil páté místo jak jediný český zástupce v elitě poté, co David Herka musel kvůli zranění na motocyklu účast na MS zrušit.
V juniorech na prvním místě švédský jezdec Joacim Nymann, stříbrnou příčku překvapivě získal Laco Janoška (SK) a bronz Armand Garcia (CAT). Z českých jezdců si nejlépe vedl Honza Musil, který obsadil šesté místo, Vojta Křiva devátý, Dominik Puffer desátý.
Kategorii senior vyhrál slovenský Ján Kočiš, který věkem rozhodně senior není a zájem místních děvčat při tréninku to jen potvrzuje :-) Druhé místo Rafael Tibau (CAT), třetí Alexandre Fabregas (FR). Čeští jezdci skončili pod bednou - Martin Kakáč šestý, domácí jezdec Ríša Lochmann si kromě osmého místa ze závodu odnesl i výron a natažené vazy v kotníku a dvě slušivé berle, bratři Procházkové skončili desátý (Adam) a dvanáctý (Pavel).
Pohár konstruktérů bych osobně letos přidělil Luboši Hlávkovi, který s pomocí plaňky od plotu, provazu a fragmentů dva dny před závodem zlomeného, zavařeného a na sekci 26 znovu zlomeného rámu Monty Kamel dokázal operativně v lese vyrobit úplně nový bicykl, na kterém Marek dokázal zajet ve druhém kole dokonce o šest bodů méně než v prvním. Svým technickým řešením tak Luboš překonal i španělského delegáta, který opravuje praskliny rámu před nevěřícíma očima technického komisaře přelepením ozdobnou samolepkou.
Na závěr ještě patří VELKÉ poděkování pořadatelům za skvěle zorganizovaný závod. Pro část českých jezdců tímto závodem letošní mistrovství světa končí, zbytek ale pokračuje dále na západ do katalánského (španělského) Sant Miguel de Campmajor, kde se o víkendu jede druhé kolo. Nelehký úkol vměstnat do auta pověstné peřiny paní Kolářové tentokrát připadl na Ivoše Hlaváčka, tak snad se mu podaří zavřít kufr renaultu traffic a za týden hasta la vista!
25.7.2011, RJ